Velmi užitečný přístup k řešení problémů je rozložit problém na dílčí části, které jsou pokud možno co nejvíce nezávislé, a následně řešit tyto části jednu po druhé.

Příklad z běžného života: Potřebujeme se nachystat na putovní výlet na hory. Je potřeba zařídit spoustu věcí a můžeme se cítit přehlceni a snadno na něco důležitého zapomenout. Může pomoct, když si celkový problém příprava na hory rozdělíme na dílčí podproblémy: 1) naplánovat trasu a najít spoj, 2) vymyslet jídelníček a nakoupit jídlo, 3) nachystat tábornické vybavení a zkontrolovat jeho stav, 4) rozmyslet a nabalit oblečení. Tyto dílčí úkoly jsou do velké míry na sobě nezávislé a mohou je tudíž řešit různí lidé. I pokud je řeší ten stejný člověk, tak se při řešení dílčího podproblému může soustředit pouze na něj, což mu postup usnadní.

Příklad z programování: Programy nepíšeme jako dlouhé seznamy příkazů, ale dělíme je na funkce, z nichž každá řeší nějaký dílčí problém. Rozdělení na podproblémy je klíčovým prvkem dobrého návrhu programů.

Rozklad problémů na části je složitá dovednost, kterou se člověk učí dlouhodobou praxí. Pro základní trénink nabízíme příklady s obrázky. Složitě vypadající obrázek často lze vytvořit z jednoduchých částí, které pouze vhodným způsobem poskládáme.