Jako malware se označuje škodlivý software, který záměrně narušuje činnost zařízení, zajišťuje úniky dat či provádí činnosti bez vědomí uživatele. Mezi malware patří například:

• viry a červi – Vytvářejí své kopie, obvykle mění/narušují soubory na napadeném zařízení.
• spyware – Odesílá bez vědomí uživatele data ze zařízení.
• trojský kůň – Software, který se na první pohled tváří užitečně či důvěryhodně. Může vytvářet backdoor (zadní vrátka), zajišťovat přístup k jinak chráněným datům.
• ransomware – Software, který vyžaduje od oběti výkupné (např. za odemčení zašifrovaných dat).

Obranou proti malwaru jsou antivirové programy. Aby se malware nedostal do zařízení, je nanejvýše vhodné nespouštět nedůvěryhodné aplikace, neklikat na podezřelé odkazy aj.

Spam je označení pro nevyžádané zprávy (např. e-maily), které jsou zpravidla hromadně rozesílané. Cílem spamu je většinou získání peněz či důvěrných informací. Spam bývá rozesílán automaticky tzv. spamboty. Některé weby se proti spamu brání např. použitím testu CAPTCHA (např. vybírání obrázků, vyřešení příkladu), jehož cílem je rozpoznat reálného uživatele od bota.

O podvedení uživatele se snaží scam (ten může být součástí spamu) – např. zprávy o získání domnělého bohatství, falešné upomínky k uhrazení faktur, snaha o navázání vztahu aj. Pokud se např. web či e-mail tváří oficiálně (napodobuje např. komunikaci banky) a má za cíl vylákat z uživatele osobní údaje, jedná se o phishing. V takovýchto typech zpráv je obecně namístě neklikat na odkazy, ty totiž obvykle přiblíží uživatele podvedení. Phishingové stránky je možné poznat podle podezřelé adresy (URL), útočníci mohou v adrese např. měnit znaky či sem přidat další text. Příklad: místo důvěryhodné adresy dorucovatelna.cz se přihlášení nachází na podvodné doméně dorucovatelna-2557-verifyuser.ru.

Jako sociální inženýrství se označují podvodné manipulativní techniky (např. výše zmíněné), které mají za cíl uživatele donutit k určité činnosti či ke sdílení citlivých informací (ty pak mohou být zneužity).