Příkazy vstupu a výstupu umožňují programům interagovat se světem. Základní průběh výpočtu obsahuje posloupnost vstup → zpracování → výstup. Programy ale mohou obsahovat více příkazů vstupu i výstupu. Ve hře se po každém stisknutí šipky (vstup) vykreslí nová poloha ovládané postavy (výstup).

Příkazy vstupu

Příkazy vstupu získávají data ke zpracování. Vstup lze načítat buď od uživatele skrze různá vstupní zařízení (např. myš, klávesnice, dotykový displej), ze souboru uloženého v počítači (např. uložený stav hry), nebo ze senzorů vnímajících okolní prostředí (např. vzdálenost robota od překážky, zjištění barvy políčka, detekce hrany v Plošinovce).

Příkazy pro načítání vstupu typicky čekají na načtení dat (např. dokud uživatel nezadá odpověď), teprve potom program pokračuje dalším příkazem. Alternativou je definovat kód, který se spustí při určité vstupní události (např. kliknutí myši), toho se často využívá v hrách (i v Plošinovce) a jiných grafických aplikacích.

Příkazy výstupu

Příkazy výstupu předávají výsledek zpracování. Výstup lze předat buď uživateli skrze různá výstupní zařízení (monitor, reproduktor), uložit do souboru pro pozdější využití (např. uložení aktuálního stavu hry), nebo provedením akcí stroje vykonávajícího program (např. pohyb robota). Výstup může mít různou formu, například text (výpis na obrazovku), grafika (vykreslení herní scény), nebo zvuk (varovné pípnutí).

Programy se vstupem a výstupem

Ne všechny příkazy jsou vstupní či výstupní. Například následující program má 2 příkazy vstupu (načti), 4 příkazy výstupu (vypiš) a 1 příkaz pro zpracování načtených dat (nastav), který není ani vstupní, ani výstupní.

Některé programy nemusí mít žádný vstup – dělají pokaždé to samé. (Například programy v želví grafice kreslí vždy jeden konkrétní obrázek.) Všechny užitečné programy však mají nějaký výstup.