Podmíněný příkaz (if) v Pythonu
Podmíněné vykonání příkazu zapisujeme pomocí if
. Jako podmínku můžeme použít libovolný logický výraz. Podmíněně můžeme vykonat také více příkazů. Blok příkazů vyznačujeme odsazením:
Else větev
Můžeme také říct, co se má stát, když podmínka splněna není. K tomu slouží příkaz else
, který je následovaný odsazeným blokem příkazů:
Jednotlivým variantám výpočtu říkáme větve a podmíněný příkaz můžeme také označovat jako větvení.
Vícenásobné větvení
Pokud chceme testovat více možností, můžeme použít konstrukci if / elif / else
. V některých programovacích jazycích se pro vícenásobné větvení používá příkaz switch
. Tento příkaz v Pythonu nemáme, vystačíme si s využitím elif
. Příklad:
Z if/elif
větví se provede maximálně jedna z nich – ta první, u které je splněna podmínka. Pokud v uvedeném příkladě je v proměnné age
uložena hodnota 15, vypíše se pouze text „školák“. Podmínka age < 65
je sice také splněna, ale k jejímu vyhodnocování již nedojde.
Vnořené větvení
Podmíněné příkazy můžeme i zanořovat, tj. některá z větví můžem mít další větvení. U následných větví pak musíme zvýšit odsazení. Můžeme tedy psát například:
V některých případech je však jednodušší a přehlednější místo vnořeného kódu použít jednoduchý podmíněný příkaz s podmínkou využívající logické operace. Například druhý uvedený příklad můžeme zjednodušit takto:
Zavřít