Zkreslení (někdy též předpojatost, podjatost, zaujatost, angl. bias) znamená systematickou chybu, která vede k neférovým důsledkům pro různé skupiny. Nemusí jít o skupiny lidí, pojem zkreslení se používá i pro situaci, kdy model např. výrazně častěji predikuje jednu kategorii (např. hrušky), přestože se jiné kategorie (např. jablka) vyskytují podobně často.

Zkreslení modelu může podporovat předsudky (model predikující studijní výsledky v určitém oboru využívající informaci o pohlaví) a vést k diskriminaci (pokud by byl tento model použit pro rozhodování o přijetí na univerzitu).

Zkreslení modelu je většinou způsobeno zkreslenými daty, model se totiž naučí pouze to, co vidí v datech. K výběrovému zkreslení dochází, pokud data nereprezentují adekvátně všechny typy případů. Pokud bychom trénovali rozpoznávání bot pouze na pánských botech, model nebude rozpoznávat dámské boty. Ke zkreslení odpovědí může dojít např. kvůli předsudkům anotujících osob, nebo kvůli neochotě respondentů sdělit pravdu. V dotazníkových šetřeních lidé často upravují svoje odpovědi o sobě podle společenských očekávání.

Zkreslení může být náročné odhalit, protože na rozdíl od přeučení se většinou neprojeví nižší úspěšností na testovacích datech. Při běžném postupu totiž data pro testování a učení pocházejí z jednoho zdroje, takže obsahují tatáž zkreslení.

Abychom snížili riziko zkreslení, je vhodné důsledně kontrolovat kvalitu dat. Měli bychom například ověřit, že posbíraná data obsahují všechny typy případů a že jsou jednotlivé kategorie zastoupeny podobným množstvím příkladů, podobné kvality a v podobných kontextech. Při anotování dat je vhodné, aby ho prováděli lidé z různých skupin (např. muži i ženy). Je také užitečné vyhodnocovat chování modelu pro různé podskupiny dat (např. pro muže a ženy, různé věkové skupiny, menšiny) a průběžně monitorovat chování modelu i po nasazení.