Šifrování v praxi

Šifrování se v rámci informačních technologií používá zcela běžně. V mnoha případech počítače (včetně telefonů) provádějí šifrování, aniž by tomu uživatel věnoval zvláštní pozornost. Užití šifrování obecně vede ke zvýšení bezpečnosti.

Šifrování se používá například:

• V rámci připojení k internetu přes Wi-Fi. Připojení prostřednictvím Wi-Fi může být zabezpečeno šifrováním. Takové zabezpečené připojení využívá různé verze protokolu WPA. Šifrovaná připojení k Wi-Fi obvykle bývají opatřena heslem. Veřejné Wi-Fi (např. ve vlaku, nákupním centru aj.) mnohdy nejsou zabezpečené, tudíž není vhodné přes ně posílat citlivé údaje (např. číslo platební karty).
• V rámci připojení k internetu přes mobilní data. Běžně využívané protokoly 4G (LTE) a 5G využívají šifrování.
• Při komunikaci s webovými stránkami. Při použití protokolu HTTPS (respektive SSL/TLS) se data mezi uživatelem a serverem posílají zašifrovaná, nemohou je tedy odposlouchávat třetí osoby. V současnosti je použití protokolu HTTPS běžné, obvyklé prohlížeče toto zpravidla ilustrují ikonou zámku v adresním řádku. Je vhodné mít na paměti, že protokol HTTPS používají i různé podvodné weby (data bezpečně pošleme útočníkovi, který je pak zneužije).
• Při komunikaci mezi uživateli. Například některé chatovací aplikace podporují tzv. end-to-end encryption (E2EE, koncové šifrování), ke zprávám pak mají přístup jen samotní uživatelé, kteří si je posílají.
• K zabezpečení dat na úložišti. Je možné šifrovat (opatřit heslem) soubory či složky. Šifrování lze využít při tvorbě archivů (např. formátu ZIP). Zašifrované může být i celé fyzické úložiště (HDD, SSD), díky tomu se k datům nedostanou neoprávnění lidé při odcizení zařízení. Data mohou (ale nemusejí vždy) být uložená v zašifrované podobě na cloudových úložištích.