Funkce můžou mít parametry, které ovlivňují jejich chování. To se hodí pro psaní obecných funkcí, které budou použitelné ve více případech – různé hodnoty parametrů povedou na různé chování. Parametry se většinou zapisují do závorek za jméno funkce. Když funkci voláme, musíme dodat hodnoty parametrů (opět typicky v závorkách za jménem funkce).

Parametry funkce lze vnímat jako speciální proměnné. Předaným hodnotám parametrů se říká argumenty. (V ukázce výše je parametrem jméno délka, zatímco čísla 3 a 2 argumenty.)

Více parametrů

Funkce může mít parametrů více. Oddělují se většinou čárkou. První parametr se nastaví na první předaný argument, druhý parametr na druhý předaný argument atd. V následující ukázce se nastaví n = 5, x = 3 a vypíše se pět trojek. Pokud bychom volali řada(3, 5) nastavilo by se n = 3, x = 5 a vypsaly by se tři pětky.

Funkce s návratovou hodnotou

Funkce můžou vracet vypočtenou hodnotu pomocí klíčového slova vrať. Takové funkce pak lze využít v rámci výrazů, resp. všude, kde se očekává nějaká hodnota. V následující ukázce lze využít funkci mocnina při volání funkce smích, protože mocnina(3) vrací hodnotu 9. Kdyby funkce mocnina výsledek vypisovala, ale nevracela, nebylo by toto možné.