Přejít na cvičení:
Přesouvání
Přejít na téma:
Proměnné: základní princip
Zobrazit na celou obrazovku
Procvičujte neomezeně

Váš denní počet odpovědí je omezen. Pro navýšení limitu či přístup do svého účtu s licencí se přihlaste.

Přihlásit se
Zobrazit shrnutí tématu
MPC
Sdílet

QR kód

QR kód lze naskenovat např. mobilním telefonem a tak se dostat přímo k danému cvičení nebo sadě příkladů.

Kód / krátká adresa

Tříznakový kód lze napsat do vyhledávacího řádku, také je součástí zkrácené adresy.

Zkopírujte kliknutím.

MPC
umime.to/MPC

umime.to/MPC

Proměnné: základní princip

Proměnná je pojmenované úložiště, které udržuje hodnotu. Proměnná má jméno, pomocí kterého se na ni v programu odkazujeme, a hodnotu, kterou můžeme měnit (proto název „proměnná“).

Nastavení hodnoty proměnné

Hodnotu proměnné nastavíme pomocí přiřazovacího příkazu, který se často zapisuje jméno ← hodnota. V proměnné je pak uložená pouze poslední přiřazená hodnota (důležité je proto pořadí příkazů).

Použití hodnoty proměnné

Pokud chceme použít hodnotu proměnné, stačí v programu uvést její jméno. Například příkaz vypiš x vypisuje hodnotu, nikoliv jméno proměnné. Proměnná se může vyskytovat i na pravé straně přiřazovacího příkazu: x ← y. Hodnotu proměnné na levé straně (x) tím nastavujeme na hodnotu proměnné na pravé straně (y):

Po provedení přiřazovacího příkazu x ← y mají obě proměnné stejnou hodnotu, pořád jde však o dvě různé proměnné:

Mýty o proměnných

Mýtus Skutečnost
Proměnná se vždy označuje jménem x. Proměnné můžou mít různá jména (např. barva, součet).
V programu může být jediná proměnná. Program může pracovat s libovolným počtem proměnných.
Proměnnou lze použít jen jednou. Proměnnou lze v programu použít opakovaně.
Hodnotu proměnné nelze měnit. (Tj. proměnná je jako neznámá v matematice.) Hodnotu proměnné lze měnit.
Hodnota proměnné musí být číslo. Existují různé typy hodnot proměnných, kromě čísel např. text.
Proměnná, do které nebylo nic přiřazeno, má hodnotu 0. Počáteční hodnota proměnné není určená, je potřeba do ní nějakou hodnotu přiřadit.
Proměnná si pamatuje všechny hodnoty, které do ní byly v minulosti přiřazeny. V proměnné je uložená pouze poslední přiřazená hodnota.
Proměnná automaticky sčítá všechny přiřazené hodnoty. V proměnné je uložená pouze poslední přiřazená hodnota.
Přiřazovací příkaz x ← y přesouvá hodnotu, tj. y pak nemá hodnotu. Přiřazovací příkaz x ← y nastaví x, proměnnou y nemění.
Přiřazovací příkaz x ← y přiřadí do proměnné x text “y”. Přiřazovací příkaz x ← y přiřadí do proměnné x hodnotu proměnné y.
Použití proměnné (např. výpis) smaže aktuální uloženou hodnotu. Použití proměnné (např. výpis) nemění hodnotu proměnné.
Výpis proměnné (vypiš x) vypisuje její jméno. Výpis proměnné (vypiš x) vypisuje její hodnotu.

Metafory pro proměnné

Proměnné lze přirovnat třeba ke krabičkám, šuplíkům či obálkám, které mají uvnitř nějaký předmět (nebo třeba číslo napsané na papíře). Trochu přesněji odpovídají proměnným štítky nalepené na předmětech, nebo popsané kolíky držící předměty na prádelní šňůře. Takové metafory můžou přispět k základní intuici za proměnnými, je však potřeba vědět, že každá metafora má svoje omezení a neplatí dokonale.

Proměnné jako krabičky

Proměnná se často přirovnává ke krabičce, která je popsaná (jméno proměnné) a uvnitř má nějaký objekt (hodnota proměnné), třeba jablko. Můžeme se podívat, jaký objekt je uvnitř krabičky (zjištění hodnoty) a můžeme objekt v krabičce nahradit jiným, třeba hruškou (změna hodnoty). Tato metafora má však má svoje limity:

  • Do skutečné krabičky bychom nejspíš mohli přidat hrušku, aniž bychom z ní odebrali jablko. Proměnná si však pamatuje pouze poslední přiřazenou hodnotu. To by odpovídalo pravidlu, že kdykoliv do krabičky něco dáváme, nejprve ji vyprázdníme.

  • Ze skutečné krabičky bychom mohli objekt vzít a dát ho do jiné krabičky. To však neodpovídá chování přiřazovacího příkazu x ← y, po kterém je původní hodnota proměnné y v obou proměnných x i y. To by odpovídalo krabičkám vybaveným magickou kopírkou pro vytváření kopií objektů před jejich přiřazením či jiným použitím.

Proměnné jako nálepky

Proměnné si můžeme představit jako samolepící štítky (jméno proměnné) nalepené na objektu (hodnota proměnné). Přiřazovací příkaz x ← y odpovídá přelepení nálepky x na objekt označený nálepkou y. Jeden objekt tak může mít více nálepek (jmen), zatímco jedna nálepka se vždy odkazuje na jediný objekt.

Zavřít

Proměnná kouzla (střední)

VymažNevím VyhodnoťŘešeníDalší  »

Vyřešeno:

NAPIŠTE NÁM

Děkujeme za vaši zprávu, byla úspěšně odeslána.

Napište nám

Nevíte si rady?

Nejprve se prosím podívejte na časté dotazy:

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Obsah Ovládání Přihlášení Licence