Při práci s daty se může snadno stát, že dostupná data jsou nějakým způsobem zkreslená. Taková data pak nevypovídají dobře o skutečnosti. Pokud zkreslení nevezmeme v úvahu, může zpracování takových dat vést k matoucím závěrům. Je proto užitečné základní typy zkreslení znát.

Výběrové zkreslení

Při sběru dat většinou není reálné posbírat „všechna data“, často používáme jen nějaký výběr. Tento výběr by měl ideálně představovat takzvaný reprezentativní vzorek, které dobře odpovídá charakteristikám celkové populace. Pokud tomu tak není, tak jsou data zkreslená.

K tomuto typu zkreslení může dojít například tak, že se účastníci průzkumu sami rozhodují, zda se zúčastní či nikoliv (zkreslení neúčasti). Ti, kteří se rozhodnou neúčastnit, se často liší v důležitých ohledech od těch, kteří se účastní. Příklad: Dotazník o počítačových hrách vyplní s větší šancí ti, kdo rádi hrají počítačové hry.

Na výběrovém zkreslení se může podílet také množství získaných dat. Příklad: Když budeme zjišťovat zpětnou vazbu k výuce pouze u 2 žáků ve třídě, pravděpodobně to nebude vypovídat o celé třídě.

Zkreslení odpovědí

Pokud sbíráme odpovědi dotazníkovým šetřením, může se stát z různých důvodů stát, že poskytnuté odpovědi neodpovídají přesně realitě. Účastníci výzkumu například mohou upravovat své odpovědi podle společenských očekávání či mohou odpovídat nepřesně, protože si přesnou odpověď nedovedou vybavit. Odpovědi mohou ovlivnit také takové detaily, jako je pořadí odpovědí v dotazníku.

Potvrzující zkreslení (konfirmační zkreslení)

Lidé mají přirozeně tendenci upřednostňovat informace, které podporují vlastní názory, a naopak ignorovat či podceňovat informace, které jsou s názory v rozporu. To se může přímo či nepřímo projevit i při sběru dat.

Publikační zkreslení

K publikačnímu zkreslení dochází, když výsledek experimentu či analýzy ovlivňuje rozhodnutí, zda data publikovat nebo jinak šířit.