Složitý program lze zpřehlednit tím, že ho rozdělíme na několik částí, které vyčleníme do samostatných funkcí. V takovém programu se navíc snáze hledají a opravují chyby, protože můžeme testovat jednotlivé funkce zvlášť.

Příklad: V následujícím programu je výpis posloupnosti 11–14 podobný výpisu posloupnosti 31–34. V obou případech jde o výpis 4 čísel od n+1 do n+4. Můžeme proto tyto výpisy nahradit voláním nové funkce s parametrem n, která bude vypisovat n+1 až n+4.

Program rozdělujeme tak, aby nově zavedené funkce měly jasný význam. Často pomůže všimnout si částí programu, které si jsou hodně podobné (hledání vzorů). Tyto části zobecníme tak, aby je vykonával stejný kód a ten zapíšeme do nové funkce (jejími parametry jsou proměnné potřebné ke společnému zobecnění kódů). Původní kódy pak nahradíme voláním této nové funkce.