Kódování informací

Tato sekce ilustruje základní principy kódování na jednoduchých příkladech:

• Kódování informací obrázkem –⁠ dopravní značky, turistické značky, ikonky, symboly pro předpověď počasí
• Emodži a Unicode symboly – kódování textu, symbolů a malých ikonek
• Kódování informací textem i jinak – pohled na text (a další způsoby zápisu informací) jako na kódování informace

Navazující témata pak už detailněji probírají technické principy kódování:

• Kódování textu a šifrování
• Kódování obrazu a zvuku
• Kódování čísel

Informace o světě potřebujeme nějak zaznamenávat (kódovat). Typický způsob takového záznamu je pomocí písma. Pokud například máme jít v úterý v 9:00 k zubaři, zakódujeme si tuto informaci do diáře pomocí slova „zubař“. To ale není jediný možný způsob. Místo psaní slova bychom si mohli do diáře nakreslit obrázek zubaře.

Kódování informací pomocí obrázků se používalo jako předstupeň písma. Ale obrázky nejsou jen pro pračlověky, kteří si do svého kamenného diáře potřebují vytesat obrázek zubaře. I dnes, kdy již hodně používáme písmo, má stále kódování informací pomocí obrázků svůj smysl. Obrázky jsou totiž často přehlednější.

Mezi typické příklady kódování informace obrázkem patří:

• dopravní značky
• turistické mapové značky
• symboly označující předpověď počasí
• symboly označující sporty na olympiádě
• ikonky v počítačových programech

Jeden z nejjednodušších způsobů kódování informací je pomocí textu. Například pokud máme jít k zubaři, bude pravděpodobně jednodušší napsat si do kalendáře „zubař“ místo kreslení obrázku zubaře. Nakreslit obrázek bude trvat o něco déle a rozluštit obrázek může být těžší, pokud jsme kreslení zubařů zatím moc netrénovali.

Způsoby kódování pomocí textu

Zakódovat jednu informaci do textu jde mnoha různými způsoby. Třeba bychom si místo prostého hesla zubař mohli zapsat Nezapomeň, že zítra máš jít na kontrolu k zubaři. Často stačí zaznamenat si jenom zásadní informace, ostatní můžeme většinou odvodit z kontextu nebo našich znalostí o světě. Díky tomu je často kód (zápis) výrazně stručnější než samotná informace, kterou zaznamenává.

Je ale potřeba dobře určit, které informace ještě můžeme vynechat a které už ne. Například pokud si do kalendáře zapíšeme DÚ Staré pověsti, za týden si už nemusíme pamatovat, v čem přesně vlastně úkol spočíval. A pokud by tento zápis po nás četl někdo jiný, nebude ani vědět, o které pověsti přesně jde.

Další způsoby kódování

Text sám o sobě ale občas nestačí, takže se často hodí ho kombinovat s jinými způsoby kódování. Důležitou informaci v sešitě můžeme od ostatních barevně odlišit nebo ji podtrhnout. V mapách se kombinuje text s různými značkami a barvami. A pokud k nápisu „Nouzový východ“ přidáme i obrázek, může být lépe vidět a navíc ho mohou najít i cizinci, kteří by nerozuměli českým slovům.