Šifry

Základní šifry

Transpoziční šifry mění pouze pořadí písmen, nikoliv jejich vzhled. Základní transpoziční šifry jsou založeny na přepsání textu do řádku nebo do mřížky podle jednoduchého principu, např. zápisem pozpátku (JABLONEC → CENOLBAJ), ob jedno písmeno (JABLONEC → JOANBELC), nebo prohazováním sousedních písmen (JABLONEC → AJLBNOCE).

Substituční šifry naopak zachovávají pořadí písmen, ale mení jejich podobu. Základní substituční šifrou je posun v abecedě (nazývaný též Caesarova šifra), kdy písmena nahrazujeme za jiná písmena, např. při posunu o jedna zašifrujeme BRNO → CSOP (B se posune na C, R se posune na S a tak dále). Složitějším příkladem substituční šifry je šifrování podle hesla (Vigenèrova šifra).

Pro utajení zprávy dále můžeme využít různé formy grafického zápisu či kódování (např. Morseovu abecedu). Takové šifry se používají hlavně pro účely šifrovacích her, nikoliv pro praktické utajení zpráv.

Moderní šifry

Šifrování hrálo důležitou roli v dějinách (např. německý šifrovací stroj Enigma a jeho prolomení během druhé světové války) a hraje důležitou roli i dnes. Šifrování hraje klíčovou roli ve fungování internetových služeb –⁠ bez kvalitních šifer by například nebylo možné elektronické obchodování.

Moderní šifry jsou výrazně složitější než zápis pozpátku či posun v abecedě, typicky využívají pokročilou matematiku a složité algoritmy. Příkladem moderní šifry je RSA.

Moderní šifry jsou dvou základních typů:

• Symetrické šifry využívají pro šifrování i dešifrování stejný tajný klíč.
• Asymetrické šifry využívají pro zašifrování veřejný klíč a pro dešifrování tajný soukromý klíč. Tyto šifry lze využít i pro realizaci elektronického podpisu.