Transpoziční šifry

Transpoziční šifry mění pouze pořadí písmen, nikoliv jejich vzhled. Základní transpoziční šifry jsou založeny na přepsání textu do řádku nebo do mřížky podle jednoduchého principu. Příklady:

• zápis pozpátku (JABLONEC → CENOLBAJ)
• zápis ob jedno písmeno (JABLONEC → JOANBELC)
• prohazování sousedních písmen (JABLONEC → AJLBNOCE)
• šifrovací mřížka

Existují i složitější transpoziční šifry, které umožňují šifrovat podle hesla.

Substituční šifry

Substituční šifry naopak zachovávají pořadí písmen, ale mění jejich podobu. Základní substituční šifrou je posun v abecedě (nazývaný též Caesarova šifra), kdy písmena nahrazujeme za jiná písmena, např. při posunu o jedna zašifrujeme BRNO → CSOP (B se posune na C, R se posune na S a tak dále). Složitějším příkladem substituční šifry je šifrování podle hesla (Vigenèrova šifra).

Podobné substitučním šifrám je kódování, např. Morseova abeceda, Braillovo písmo, či ASCII tabulka. Kódování samo o sobě však není šifrou, protože zprávu neutají. Když zapíšeme zprávu pomocí Morseovy abecedy, tak každý, kdo tuto abecedu zná, si ji snadno může přečíst.

Pracovní listy

Kromě interaktivních cvičení jsou k dispozici také pracovní listy k tématu šifer:

• Transpoziční šifry + řešení. Zadání obsahuje 9 šifer, každá z nich skrývá jedno přísloví. V zadání jsou uvedeny schematické nápovědy. Pro zkušenější luštitele je možné nápovědy odstřihnout.
• Substituční šifry + řešení. Obsahuje zadání na Caesarovu šifru, obrázkovou substituci i šifrování podle hesla. Pracovní list uvádí i stručné návody k principům, takže s trochu hloubání je řešitelné i bez předchozí znalosti těchto principů.

Další pracovní listy se šiframi a tipy k jejich využití obsahuje stránka Šifry: pracovní listy.