Základní kódování textu

Informace běžně kódujeme jako text, který zapisujeme na papír pomocí písmen abecedy. Zápis pomocí písmen na papír ale není jediný způsob, jak můžeme text zakódovat.

• Morseova abeceda přiřazuje každému písmenu kód, který se skládá z teček a čárek. Používala se dříve především pro přenos informací telegrafem.
• V námořní vlajkové abecedě má každé písmeno svoji vlajku. Text se kóduje jako řada vlajek.
• Braillovo písmo kóduje písmena pomocí hrbolků v mřížce 2×3. Toto písmo je určeno pro nevidomé pro čtení hmatem.

V počítači jsou všechny informace uloženy jako nuly a jedničky. Pro uložení textové informace tedy potřebujeme kódování, které text převede na nuly a jedničky. V 60. letech 20. století za tímto účelem vznikla ASCII tabulka, která znakům přiřazovala čísla od 0 do 255 a tato čísla se následně zapsala v binární soustavě do jednoho bytu.

Dnes se nejčastěji pro kódování textů používá kombinace standardů Unicode a UTF-8, které umožňují zápis nejen základních písmen, ale i mnoha dalších symbolů (např. sněhuláka: ☃).