Kódování textu a šifrování

Kódování i šifrování mají společné to, že mění podobu textu. Mají však jiný účel. Cílem šifrování je uchování tajemství. Cílem kódování není utajení, pouze spolehlivý záznam či přenos zprávy.

Základní kódování textu bylo využíváno ještě před příchodem počítačů. Například Morseova abeceda se používala pro přenos zpráv telegrafem a Braillovo písmo kóduje text pro čtení hmatem. Pro kódování textu v počítačích se používají metody založené na binárních číslech (nuly a jedničky).

Kódování zprávu neutají. Pokud zapíšeme zprávu PES pomocí Morseovy abecedy (.–.|.|…), tak každý, kdo tuto abecedu zná, si může zprávu snadno přečíst. K utajení zprávy slouží šifrování. Lidé rádi něco tají, takže šifrování se používá skoro tak dlouho jako psaní. Již ve starověku se šifrování hojně používalo, známá je například Caesarova šifra. Šifrování hrálo mnohokrát důležitou roli v dějinách, klíčovou událostí bylo například v průběhu druhé světové války prolomení německého šifrovacího stroje Enigma.

Šifrování hraje důležitou roli i dnes. Bez kvalitních šifer by například nebylo možné elektronické obchodování. Každý uživatel internetu pravidelně používá šifrování, i když o tom třeba vůbec neví, protože šifrování provádí automaticky webový prohlížeč.

Téma šifrování si můžete procvičit několika způsoby:

• Základní šifry – základní principy šifrování (transpozice, substituce) ilustrované na jednoduchých příkladech.
• Šifry s nápadem – tyto šifry se nepoužívají pro praktické účely, ale dobře poslouží jako trénink myšlení a test základních kryptoanalytických dovedností.
• Šifrování: pojmy a principy – pokročilejší téma, které se zabývá přesněji způsoby použití šifrování a hlavními pojmy.

K tématu šifer máme připraveny také pracovní listy. Jejich přehled a tipy k využití najdete na samostatné stránce Šifry: pracovní listy.

Pokud si chcete vygenerovat vlastní šifry, můžete využít šifrátor.