Během opakování příkazů se nám někdy hodí vědět, v kolikátém opakování (iteraci) právě jsme. K tomu lze využít následující konstrukci, v programovacích jazycích označovanou jako for cyklus:

Proměnnou, která se během cyklu automaticky mění (v tomto případě označenou k) nazýváme řídící proměnná cyklu. Řídící proměnné lze využít v libovolných výrazech uvnitř cyklu. For cykly lze do sebe vnořovat. Všimněte si pořadí, ve kterém se řídící proměnné mění:

Proměnné lze využít také v rámci podmínek cyklu opakuj dokud:

V tomto případě si musíme dávat obzvlášť pozor na zacyklení – situaci, kdy podmínka cyklu nikdy nepřestane platit a cyklus se tedy bude opakovat donekonečna. To se může stát například tehdy, když zapomeneme v těle cyklu měnit hodnotu proměnné, která figuruje v podmínce, když příkaz měnící proměnnou chybně odsadíme (takže nebude součástí cyklu), nebo když nevhodně formulujeme podmínku tak, že nepřestane platit navzdory změně proměnné: