Výpis souhrnů
Databáze
Prohlížíte si souhrny informací k určitým tématům. Systémy Umíme se zaměřují hlavně na jejich procvičování. Ke cvičením k jednotlivým podtématům se dostanete pomocí odkazů níže.
Podtémata
Databáze slouží ke strukturovanému ukládání informací a mají dnes široké použití. Nejrozšířenějším typem databází jsou relační databáze, ve kterých se data ukládají v podobě tabulek.
Pro práci s databázemi se používají dotazovací jazyky (query languages). Tyto jazyky obvykle umožňují nejen databáze vytvářet a modifikovat, ale především v nich vyhledávat informace. Velmi často se používá jazyk SQL.
- Základy SQL – tvorba tabulek, vkládání a aktualizování záznamů, jednoduché vyhledávání
- Select – příkaz pro vyhledání informací v databázi
Použití databází
Databáze slouží ke strukturovanému ukládání informací. Jako uživatelé se s nimi běžně nesetkáme, existují však na pozadí mnoha webových stránek a služeb, které využíváme. Data v databázi musí být snadno vyhledatelná. Také je žádoucí, aby bylo možné nová data snadno přidávat. Protože se v databázích často ukládají i citlivá data, pro zajištění bezpečnosti uložených informací se databáze obvykle šifrují. Pro vytváření a práci s databází se v praxi obvykle používá databázový software, například MySQL, NoSQL nebo Microsoft Access.
NahoruRelační databáze
Aby se v databázích dalo snadno vyhledávat a rozšiřovat je, používají se různé databázové architektury, které nám toto umožní.
Nejrozšířenějším typem jsou relační databáze. Data se zde ukládají v tabulkách. V řádcích tabulky jsou uložené jednotlivé záznamy, každý záznam odpovídá jedné entitě (například konkrétní osobě, věci apod.). Sloupce tabulky odpovídají atributům, tedy jednotlivým vlastnostem záznamů. V hlavičce tabulky najdeme názvy jednotlivých atributů. Vyhledávání v tabulce nám zjednodušují kandidátní klíče — skupiny atributů, které jednoznačně identifikují a odliší každý záznam v tabulce. Z kandidátních klíčů se pro každou tabulku vybírá jeden primární klíč. Jedna relační databáze se obvykle skládá z většího množství tabulek, které mezi sebou můžeme propojovat pomocí primárních klíčů a vyhledávat tak odpovědi na složitější dotazy o našich datech.
Existují i další hojně používané typy databází. V posledních letech se rozšiřují možnosti ukládat nestrukturovaná data, například NoSQL databáze.
NahoruSQL: základy
Příklady použití příkazů jazyka SQL
Vytvoří tabulku s názvem fish a atributy name typu varchar(80) a age typu int.
Odstraní celou tabulku fish.
Přidá do tabulky fish nový záznam o rybě Julii
Odstraní záznam o rybě jménem Alice. Pomocí WHERE můžeme definovat různé podmínky výběru záznamů.
Nastaví věk všech ryb na 0. Přidáním WHERE můžeme omezit záznamy, které upravíme.
Zobrazí jména všech ryb, kterým je 7 let
Všechny příkazy kromě SELECT
nějakým způsobem modifikují tabulky, SELECT
obsah databáze nijak nemění a pouze vrací informace v podobě tabulky.
Entitně-vztahové modely
Entitně-vztahové modely (diagramy) pomáhají znázorňovat a zpřehledňovat vztahy a vlastnosti mezi objekty. Používají je například databázoví architekti, aby naplánovali, jak bude vypadat jejich databáze. Diagramy jsou ale poměrně jednoduché, takže si s nimi můžeme pohrát i my.
V entitně-vztahovém modelu se vyskytují tři typy prvků:
- Entity představují objekty. Mohou existovat samostatně, nezávisle na ostatních objektech, a mají vlastnosti (atributy). V diagramu se zakreslují do obdélníků.
- Vztahy (relace) propojují entity. Zakreslují se jako diamanty, které jsou spojené čarou s danými entitami.
- Atributy (vlastnosti) patří jednotlivým entitám. Typicky nemají smysl bez entity, které patří – nemohou existovat samostatně. Znázorňují se jako elipsy spojené s danou entitou.
Jednoduchý diagram může vypadat například takto:
Rozebraný příklad: význam diagramu
- Uživatelé sociální sítě mohou zveřejňovat příspěvky a mají určitý počet sledujících.
- Uživatelé a příspěvky jsou entity.
- Jsou propojené vztahem, jehož název říká, jak spolu tyto dvě entity souvisí (uživatel zveřejňuje příspěvek).
- Počet sledujících je atribut uživatele.
Vztahy mohou mít různé četnosti. Četnosti vyjadřují, s kolika entitami může být každá strana v daném vztahu. Uvažme zmíněný příklad sociální sítě. Jeden uživatel může zveřejnit více příspěvků. Ale každý příspěvek je zveřejněn pouze jedním uživatelem. Proto je četnost vztahu „zveřejňuje“ 1 uživatel – více příspěvků. Naproti tomu, pokud bychom mluvili o vztahu „uživateli se líbí příspěvek“, byla by četnost více uživatelů – více příspěvků. To proto, že jednomu uživateli se může líbit více příspěvků, a jeden příspěvek může být „olajkován“ více uživateli.
Nahoru