Pojmenování proměnných

NJB

umime.to/NJB

Jména proměnných neovlivňují chování počítače při vykonávání programu, jsou však důležitá pro čitelnost kódu. Pokud pojmenujeme proměnnou celková_cena, neznamená to, že v ní bude automaticky uložený součet cen položek (to musíme zajistit vhodnými příkazy), je ale jasnější, co má proměnná reprezentovat, než když ji pojmenujeme c.

Velikost písmen hraje roli

Většina programovacích jazyků rozlišuje velká a malá písmena ve jménech, např. Cena a cena jsou dvě různé proměnné.

Povolená jména

Proměnné nelze pojmenovat libovolně. Konkrétní omezení se mezi programovacími jazyky mírně liší. Typická omezení jsou následující:

Jména mohou obsahovat pouze písmena, číslice a podtržítka. Kdyby se proměnná jmenovala a+b, nešlo by ji odlišit od operace sčítání. Číslicí ale nesmí jméno začínat. Kdyby se proměnná jmenovala 12, nešlo by ji odlišit od hodnoty 12.
Jména nemohou obsahovat mezery. Kdyby se proměnná jmenovala cena mrkve, nešlo by snadno poznat, zda nejde o dvě proměnné (cena a mrkve). Pokud chceme více slov, můžeme použít například podtržítko (cena_mrkve).
Jako jméno nelze použít tzv. „rezervovaná slova“, které už mají v programovacím jazyce určený význam (např. opakuj, nebo, pravda).

Povolená jména v blokových jazycích

V blokových programovacích jazycích, které mají samostatný blok pro proměnnou, tato omezení být nemusí (protože je jasné, že jde o jméno proměnné a kde toto jméno začíná a končí).

Konvence

Různé programovací jazyky mají navíc různé konvence, které podporují jednotnost kódu. Například v jazyce Python se jména proměnných píší malými písmeny, anglicky a více slov se odděluje podtržítkem (např. car_speed). Jde však pouze o doporučení – program se spustí, ať konvence dodržujeme, nebo nikoliv.

Konvence pro víceslovné proměnné

Různé programovací jazyky mají například různé konvence, jak psát jména proměnných obsahující více slov. Používané možnosti jsou následující:

vynechání mezer (cenamrkve)
nahrazení mezer podtržítky (cena_mrkve) – tzv. „hadí_notace“
nahrazení mezer spojovníky (cena-mrkve) – tzv. „špízová-notace“ (méně časté, protože spojovník se používá pro odčítání)
vynechání mezer a označení začátků slov velkým písmenem (cenaMrkve, příp. CenaMrkve) – tzv. „velbloudíNotace“ (velká písmena ve jméně připomínají hrby velblouda)

Popisnost

Popisná jména výrazně usnadňují čitelnost programu a snižují riziko chyb. Příkaz celková_cena ← cena_mrkev_1kg * kg_mrkve je jasnější než cena ← c * m a je také jasnější, že jsou správně jednotky. Volíme taková jména, která jednoznačně vyjadřují účel proměnné, i za cenu delšího názvu. Jednopísmenné názvy (např. x) jsou vhodné jen v omezených případech (řídící proměnná cyklu, souřadnice bodu, krátké ukázky kódu).

Další doporučení

Používat jména, která lze dobře vyslovit.
Nepoužívat zkratky (s výjimkou všeobecně známých).
Nemít v programu dvě jména, která se liší jen jedním znakem.
Nemít v programu dvě jména, která se podobně vyslovují.
V rámci jednoho kontextu nepoužívat jedno jméno pro více různých věcí (ani v případě, že se už na původní proměnnou odkazovat nepotřebujeme).

Souhrn je skryt.

Rozhodovačka

Rychlé procvičování výběrem ze dvou možností.

Pojmenování proměnných

Rozhodovačka • střední

Doplňování textu

Krátké texty, do kterých doplňujete na vybraná místa správnou variantu ze dvou možností.

Pojmenování proměnných

Doplňování textu • střední

Předcházející

Cvičení

Pojmenování proměnných

umime.to/NJB

Povolená jména

Konvence

Popisnost

Rozhodovačka