Data mohou mít různý formát. V základu mohou mít tvar textového řetězce (např. želva
), čísla (např. 1
) nebo logické hodnoty (TRUE
– pravda, FALSE
– nepravda).
Čísla mohou mít rozličnou podobu. Pokud 0
zastupuje číslici (respektive v některých případech celé číslo), můžeme získat například:
0,0
– desetinné číslo000 000 000
– telefonní číslo bez předvolby000 00
– poštovní směrovací číslo0/0
– zlomek0 %
– procento0 m
– vzdálenost v metrech
Specifické je formátování času. Uvažme, že Y
zastupuje rok, m
měsíc, d
den, H
hodinu, M
minutu a S
sekundu. V rámci tohoto formátu získáme například:
H.M
– čas v rámci dne, uplynulé hodiny a minutyM:S
– uplynulé minuty a sekundyd. m. Y
– datum (formát typický pro češtinu)m/d/Y
– datum (formát typický pro americkou angličtinu)
Zástupné znaky (jako výše) se pro formátování dat používají např. v rámci programovacích jazyků či tabulkového procesoru. Na podobném principu fungují regulární výrazy, které se používají hlavně pro vyhledávání v datech.
Využít konkrétní formát (či kontrolu) dat je výhodné třeba v dotaznících: pokud chceme od respondenta získat PSČ, hodí se vstup omezit pouze na 5 číslic. Zamezíme tak zadání chybných dat.