Data mohou mít různý formát. V základu mohou mít tvar textového řetězce (např. želva), čísla (např. 1) nebo logické hodnoty (TRUE – pravda, FALSE – nepravda).
Čísla mohou mít rozličnou podobu. Pokud 0 zastupuje číslici (respektive v některých případech celé číslo), můžeme získat například:
0,0– desetinné číslo000 000 000– telefonní číslo bez předvolby000 00– poštovní směrovací číslo0/0– zlomek0 %– procento0 m– vzdálenost v metrech
Specifické je formátování času. Uvažme, že Y zastupuje rok, m měsíc, d den, H hodinu, M minutu a S sekundu. V rámci tohoto formátu získáme například:
H.M– čas v rámci dne, uplynulé hodiny a minutyM:S– uplynulé minuty a sekundyd. m. Y– datum (formát typický pro češtinu)m/d/Y– datum (formát typický pro americkou angličtinu)
Zástupné znaky (jako výše) se pro formátování dat používají např. v rámci programovacích jazyků či tabulkového procesoru. Na podobném principu fungují regulární výrazy, které se používají hlavně pro vyhledávání v datech.
Využít konkrétní formát (či kontrolu) dat je výhodné třeba v dotaznících: pokud chceme od respondenta získat PSČ, hodí se vstup omezit pouze na 5 číslic. Zamezíme tak zadání chybných dat.

