Základy práce s daty

Velice užitečnou pomůckou pro lepší přehlednost dat je řazení. Když si data seřadíme, snadno vidíme největší a nejmenší hodnoty. Také si třeba všimneme rozestupů mezi jednotlivými záznamy či zajímavých pravidelností.

Data mohou být seřazena:

• vzestupně – Od nejmenších čísel po největší, od dřívějšího data (času) po pozdější, od A do Z. Mějme např. čísla 4, 10, 2, 9. Seřadíme-li je vzestupně, dostaneme 2, 4, 9, 10.
• sestupně – Od největších čísel po nejmenší, od pozdějšího data (času) ke dřívějšímu, od Z do A. Mějme např. jména Linda, Jirka, Aneta, Vincent. Seřadíme-li je od Z do A (sestupně), dostaneme Vincent, Linda, Jirka, Aneta.

Vyjádření číslem

Čísly vyjadřujeme např. počty, pořadí, či hodnoty veličin (v kombinaci s jednotkou). Informace v podobě čísla jsou obvykle přesné, lze je řadit, provádět s nimi početní operace či je statisticky vyhodnocovat.

Příklady informací vyjádřených čísly:

• Můj bratr se narodil v roce 2023.
• Eva má 2 morčata.
• Jakub skončil na 3. místě.
• Představení začíná v 19.00 hodin.
• Kopretina bílá dorůstá výšky asi 0,5 m.

Vyjádření slovy

Mnohé informace se vyjadřují slovy či slovním popisem. Jedná se třeba o vlastnosti, pocity nebo dojmy. Slovní popis bývá zpravidla do určité míry subjektivní (závislý na pohledu autora), méně přesný než číslo.

Příklady informací vyjádřených slovy:

K získávání dat slouží například:

• pozorování – Využívá lidské smysly.
• měření – Výsledkem jsou číselné údaje, které lze porovnávat. Obvykle mají určitou jednotku (např. m, kg). Pro měření bývají často využívány přístroje. Měření může být podle způsobu provedení různě přesné.
• využití dotazníků – Zahrnuje získávání informací od většího množství lidí.
• analýza (zpracování, vyhodnocení) jiných dat

Získaná data lze zaznamenávat do digitálních zařízení, ale třeba i jednoduše na papír. Pokud sbíráme data o lidech, můžeme je spojit s identitou (např. jménem) určitého člověka, nebo je sbírat anonymně.

Různá data se získávají různě obtížně. Člověk zpravidla snáze bude získávat data, která se týkají skutečností v jeho okolí, data, která se týkají menšího množství lidí či data, k jejichž získání nejsou potřeba specializované přístroje.

Mnohá data byla již zjištěna a není nutné je získávat znovu. Stačí je vyhledat ve vhodném zdroji (např. počet obyvatel Brna v minulém roce zjistíme na webu ČSÚ). Již existující data ale nejsou vždy volně dostupná.

Při získávání i zpracování dat se mohou vyskytnout chyby či zkreslení. Zvláště při získávání/zpracování větších souborů dat se těmto jevům nelze zcela vyhnout, je však vhodné pokusit se jejich výskyt omezit.

Sloupcový graf (bar chart) znázorňuje data pomocí obdélníků (sloupců), jejichž délka odpovídá hodnotě, kterou představují. Sloupce mohou být uspořádány svisle (na ukázce vlevo) nebo vodorovně (na ukázce vpravo). Vodorovně uspořádané sloupcové grafy se také někdy označují jako řádkové či pruhové.

Typ zobrazených dat

Sloupcový graf se používá především pro vyjádření hodnot příslušných ke kategoriím (kategorickým datům).

Sloupcový graf většinou není vhodný pro zobrazení změn v čase, k tomu lépe slouží spojnicové grafy.

Koláčový graf (výsečový graf, kruhový diagram, anglicky pie chart) znázorňuje data formou kruhu rozděleného na sektory, přičemž velikost každého sektoru odpovídá podílu dané kategorie na celku. Tento typ grafu je vhodný pro vizualizaci procentuálního rozdělení nebo relativních četností různých kategorií v rámci jednoho datového souboru. Výseče mohou být popsané počty procent z celku nebo přímo hodnotami.

Koláčové grafy poskytují rychlou orientaci v celkovém složení. Například z uvedených ukázek na první pohled vidíme, že zázvorky jsou přibližně z třetiny tvořené cukrem a že polovinu vánoční zásoby cukroví tvoří linecké dohromady s perníčky.

Koláčový graf je nejčastěji používán pro zobrazení kategorických dat, kde lze snadno srovnávat relativní velikosti kategorií. Typická použití zahrnují zobrazení složení rozpočtu, populace či analýzu odpovědí v dotazníku.

Varianty grafu

Koblížkový graf (anglicky donut chart nebo doughnut chart) je variací koláčového grafu, kde je střed vyříznut a graf tak tvoří prstenec (název je odvozen od americké koblihy donut). Jde pouze o estetickou variaci, která má jinak stejné použití jako základní koláčový graf.

Vícevrstvý prstencový graf (v angličtině sunburst) má více vrstev zanořených prstenců. Jde o pokročilejší typ grafu, který je vhodný pro zobrazení hierarchických dat.