K opakování příkazů slouží základní cyklus for a cyklus while.
V těle cyklu mohou být nejen základní příkazy, ale třeba i další cyklus – ten nazýváme vnořený cyklus. Pro jeho použití nepotřebujeme žádný nový příkaz. Prostě jen cyklus zapíšeme (a odsadíme) uvnitř jiného cyklu. Vnořené cykly se ovšem vyplatí trénovat, jsou častým zdrojem problémů.
Příklad:
Tento program vypisuje tuto tabulku:
Vnitřní cyklus (s řídící proměnnou j
) vypisuje jednotlivé řádky. Vnější cyklus (s řídící proměnnou i
) pak zařídí vypsání celé tabulky. Na tomto příkladu je dobře vidět důležitá role správného odsazení. Příkaz print()
způsobuje odřádkování – používáme jej v programu vždy po výpisu kompletního řádku.
Co by se stalo, kdybychom příkaz
print()
odsadili více či méně?
- Kdybychom
print()
odsadili o úroveň více:- Byl by součástí vnitřního cyklu takže by se odřádkování provedlo po každém čísle.
- Výstupem programu by pak byla řada čísel pod sebou.
- Kdybychom
print()
odsadili o úroveň méně:- Byl by zcela mimo cykly, takže by se odřádkování provedlo jen jednou, až úplně nakonec.
- Výstupem programu by pak byla řada čísel v jednom řádku.
Porozumění
Čtení textů, odpovídání na otázky testující porozumění textu.
Vnořené cykly v Pythonu
Vnořené cykly jsou typický zdroj problémů pro začátečníky v programování. Prozkoumejte několik typických ukázek jejich využití.
Python želva
Tvorba programů v Pythonu, kreslení obrázků želví grafikou.
Vnořené cykly a zajímavé vzory
Želví grafikou jdou kreslit různé zajímavé vzory. Často to jde snadno, jen je potřeba se na obrázek správně podívat.