Čeština
Matematika
Angličtina
Biologie
Umíme to
Němčina
Zeměpis
Chemie
Dějepis
Fyzika
Algoritmické myšlení
Logika a řešení problémů
Kódování a modelování
Práce s daty
Příprava dokumentů
Digitální technologie
Použití technologií
Programovací jazyk Python
Umělá inteligence a strojové učení
Rozhodovačka
Pexeso
Přesouvání
Psaná odpověď
Porozumění
Krok po kroku
Doplňování textu
Tabulky
Týmovka
Psaní všemi deseti
Závody v psaní
Želví grafika
ProgMalování
Plošinovka
Stavitel
Kód kostky
Robotanik
Python želva
Programování v Pythonu
Úkolovka
Regulární výrazy
RoboAréna
Šipkovaná
Kulička
Autíčka
Barevné sudoku
Sokoban
Ploty
Skákačka
Binární křížovka
Cvičení
Umělá inteligence (AI, angl. artificial intelligence) označuje programy řešící složité problémy (např. hraní šachů nebo řízení auta) a také obor informatiky zabývající se vytvářením těchto programů. Umělá inteligence nejsou jen roboti, častěji jde o počítačový program bez fyzické podoby. Umělá inteligence má využití všude, kde existují složité problémy, například ve zpracování přirozeného jazyka, robotice a počítačovém vidění.
Definice umělé inteligence
Neexistuje jednotná definice umělé inteligence. Někdy se za umělou inteligenci považují programy, které se chovají jako lidé, to je ale omezující v tom, že lidé se často nechovají inteligentně, dělají chyby a některé složité problémy řešit neumí. Vhodnější je proto považovat za umělou inteligenci programy, které se chovají inteligentně (racionálně). Inteligentní chování znamená, že se program snaží maximalizovat očekávaný užitek (např. pravděpodobnost výhry v šachu).
Turingův test
V polovině 20. století navrhl Alan Turing známý test na rozpoznání umělé inteligence: Pokud nejsme při písemné komunikaci schopni rozlišit, zda si povídáme s člověkem nebo programem, pak můžeme daný program považovat za umělou inteligenci. Turingův test odpovídá definici umělé inteligence jako programu, který se chová jako člověk, což je omezující – aby program prošel tímto testem, nesmí odpovídat příliš rychle a musí záměrně dělat chyby, jaké by udělal člověk (např. při násobení velkých čísel).
AI efekt
Umělá inteligence řeší složité problémy – problémy, jejichž řešení ještě donedávna vyžadovalo lidskou inteligenci. Jakmile si zvykneme na to, že daný problém umí počítače řešit, přestaneme ho považovat za složitý a program, který ho řeší, přestaneme považovat za umělou inteligenci. Tento neustálý posun toho, co považujeme za umělou inteligenci, se označuje jako AI efekt.
Úzká vs. obecná umělá inteligence
Úzká umělá inteligence umí řešit pouze určitý specializovaný typ problému (např. hrát šachy, rozpoznávat obličeje na fotografiích), zatímco obecná umělá inteligence (AGI z angl. artificial general inteligence) umí řešit libovolný problém alespoň tak dobře jako člověk. Obecná umělá inteligence zatím neexistuje. (Někdy se pro toto rozlišení používají také pojmy „slabá a silná AI“, ty však při přesném použití mají trochu odlišný význam – rozlišují, zda AI má vlastní vědomí.)
Související pojmy
Umělá inteligence, strojové učení a neuronová síť nejsou synonyma. Umělá inteligence často využívá strojové učení (učení z dat či zkušenosti), existuje však i mnoho metod umělé inteligence, které strojové učení nevyužívají. Neuronová síť je pak pouze jeden z mnoha modelů využívaných ve strojovém učení.
